Průmyslový rozvoj Těšínska
Průmyslový rozvoj je na Těšínsku spjat s těžbou uhlí a železárenstvím. Důležitým faktorem se stalo vybudování Košicko-bohumínské dráhy v letech 1869–1872, která umožnila propojení zdejších podniků s celou Rakousko-Uherskou monarchií.
Mezi nejstarší průmyslové závody se řadily železárenské podniky Knížecí těšínské komory v majetku habsburských arcivévodů. Byly zakládány v podhorských oblastech v jižní části Těšínska s využitím zdejších příhodných podmínek – místních ložisek železné rudy, dostatku dřeva na výrobu dřevěného uhlí a horských řek sloužících jako hnací síla. Nejstarší podnik vznikl v Ustroni roku 1770. Následovaly další provozy v Bašce (1778), Lískovci u Frýdku (1833, pozdější Karlova huť), hamry v Obszaru a vysoká pec ve Węgierské Górce v Haliči (1838). Železářský podnik v Třinci byl uveden do provozu v roce 1839. Zpočátku tvořil jen podružný podnik Těšínské komory, hlavním železářským střediskem se stal po dovedení Košicko-bohumínské dráhy do Třince v roce 1871, která jej spojila s uhelnými doly v revíru a s rudnými doly na Slovensku.
Velký rozvoj společnosti nastal po prodeji arcivévodských podniků Rakouské báňské a hutní společností roku 1906, kdy bylo přistoupeno k jejich koncentraci a modernizaci. Nerentabilní a zastaralé závody a provozy byly zrušeny (1907 smaltovna, 1908 pudlovna) nebo prodány (Baška, Ustroň, Obszar). Meziválečné období přineslo další rozvoj celé společnosti přejmenované na Báňskou a hutní společnost
V Třinci došlo k rozšiřování a další modernizaci závodu, byla vybudována řada nových oddělení (nová IV. vysoká pec, nová II. ocelárna, dvě nové koksové baterie aj.). Třinecké železárny se staly největším podnikem na Těšínsku a zaměstnávaly téměř 6 000 lidí. Ke konci 20. let patřily mezi nejmodernější a nejlépe vybavené železářské podniky ve střední Evropě. Po znárodnění železáren v roce 1946 byly přejmenovány roku 1950 na Železárny V. M. Molotova v Třinci, a v roce 1957 na Třinecké železárny VŘSR. Staly se největším výrobcem železa, oceli a válcovaného zboží v Československu zaměstnávající v 60. letech více než 20 000 lidí, s vrcholnou produkcí v 80. letech 20. století. Po roce 1989 došlo k jejich privatizaci a většinovým vlastníkem se stala společnost Moravia Steel a. s. Třinecké železárny jsou v současnosti největším hutním provozem v České republice a zaměstnávají kolem 7 000 lidí.
