Bytová jednotka B, 40.–60. léta 20. století

Bytová jednotka je zařízená v poválečné době, která je charakteristická vzestupem životní úrovně pracovníků odrážející se rovněž v bytové kultuře. Ta se však ještě příliš neodlišovala od předchozího období. Hlavní obytná místnost tak sloužila i nadále jako ložnice, komora již byla zařízena jako malý pokoj. V bytě žila rodina se třemi dětmi, které spaly po jenom v ložnici, komoře a v kuchyni.

Zařízení kuchyně zůstává podobné. Ústřední jsou kachlová kamna. Kredenc v tomto období dostává jiný vzhled, prodlužuje se, úložný prostor se zvětšuje. Spolu se skříní, lavičkou a mycím stolem tvoří typický kuchyňský soubor.

Ještě po druhé světové válce byly místnosti (ložnice, jídelny, pánské pokoje) zařizovány nábytkovými komplety. Nábytek byl kvalitně řemeslně proveden. Byl především určený do mnohapokojových bytů. Průměrný byt měl však obytnou kuchyň a jeden nebo dva pokoje, čímž došlo ke sloučení několika funkcí do jedné místnosti. Komplety se problematicky umísťovaly do malých bytů a v případě jejich redukce o některé kusy ztrácely na úplnosti. Nejdéle se udržely komplety ložnic.

Zlepšení životní úrovně znamenalo dovedení vody do kolonie ve formě hydrantu v jednotlivých ulicích. V poválečné době činila platba za byt zhruba 50 Kčs.